Mezi herci je vycházející hvězdou. Tomas Sean Pšenička je nově součástí také seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hraje dospívajícího Tondu. Postava, která s diváky vlastně vyrostla, nově řeší svou sexuální orientaci i život samotný. Jak se mladému muži hraje taková role? A jak ho přijali starší a zkušenější kolegové?
Jak jste se stal hercem?
Asi ve třinácti jsem musel ukončit tenisovou kariéru a přemýšlel jsem se, co budu dělat dál. Jelikož jsem vyrost vedle svého staršího bratra Davida Gránského, tak jsem se v hereckém prostředí pohyboval přirozeně již od dětství. Poprvé jsem si herectví na vlastní kůži vyzkoušel na jednom letním hereckém táboře, kde jsem pochopil, že bych se mu chtěl věnovat i po zbytek svého života.
Kdybyste jím nebyl, co byste rád dělal jiného?
Věřím, že bych byl architektem. Jednak proto, že se velká část mé rodiny této profesi věnuje, jednak proto, že mě samotného fascinuje.
Co máte s Tondou společného?
Oba máme rádi basketbal, Tonda se mu na rozdíl ode mě věnuje na téměř profesionální úrovni, zatímco já si spíš jen tak rád zahraju.
Jak jste byl na natáčení přijat? Jak se ti hraje s tvou seriálovou rodinou?
Na natáčení se vždycky těším. Svou seriálovou rodinu jsem si velmi oblíbil a jsem vděčný, v jakém složení jsme se potkali.
Kdo vás v životě zatím nejvíc ovlivnil?
Nejvíce mě samozřejmě ovlivnili rodiče, a co se týká herectví, tak velký vliv na mě měli všichni mí profesoři na konzervatoři. Z osobností mě pak velmi inspirují Kurt Cobain a Václav Havel.
Které herce máte sám rád?
Měl jsem to štěstí, že na všech projektech, jichž jsem byl součástí, jsem mohl spolupracovat s lidmi, které jsem si oblíbil a mám je rád. Co se týká zahraničních herců, tak jsou mi blízcí Leonardo DiCaprio a Timothée Chalamet.
Je kromě rychlosti nějaký rozdíl v herectví pro seriál a pro film?
V obou případech se snažím být maximálně připravený. U seriálu vnímám, že je kladen větší důraz na přesnost textu a je zde menší prostor pro improvizace, což vzhledem k času samozřejmě chápu.
Představte si, že je o dvacet let později…
Kariérně budu moc rád, když se i nadále budu moct věnovat projektům, které mě baví a naplňují, a trávit tak čas s lidmi, kteří mě inspirují. Momentálně se mi to daří a jsem za to vděčný. Dále bych určitě rád pokoušel hraní i v zahraničí.
Kromě hraní se věnujete i hudbě.
Ano, hudba je má láska stejně jako herectví. Oproti herectví v ní mám absolutní svobodu. Studio u mě doma je mým nejvíce intimním kreativním prostorem.
Máte nějaké motto, kterého se snažíte držet?
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Zdroj: redakce, TV Nova, VOYO
